Odolnost průmyslových dodavatelských řetězců nevytvoří samotné digitální technologie. Obnovení obchodních vztahů mezi Spojeným královstvím a EU bude mít význam tehdy, pokud podnikům poskytne jistější podmínky pro dopravu, investice, automatizaci a snižování emisí.
Významnou slabinou zůstává dostupnost pracovníků. Podle IRU chybí v Evropě přibližně 500 000 řidičů nákladních vozidel. Britští dopravci řeší podobný náborový problém, zatímco pravidlo 90 dnů během 180 dnů v schengenském prostoru může omezovat řidiče při opakovaných obchodních cestách.
Digitální hranice musí být předvídatelné
Entry/Exit System a digitalizované celní postupy mají zlepšit bezpečnost a snížit administrativu. Pro průmysl však bude rozhodující praktické fungování v exponovaných přechodech. Čekání snižuje využití vozidel, narušuje výrobní plány a zvyšuje náklady na práci, palivo i obsluhu zákazníků.
Podniky proto potřebují interoperabilní systémy, srozumitelné požadavky a jednodušší dokumentaci. Připravovaná sanitární a fytosanitární dohoda od roku 2027 může část zátěže odstranit, ale sama nevyřeší všechnu nejistotu. Pravidla by měla zohlednit odlišné provozní potřeby nákladních vozidel, dodávek a autobusů.
Automatizace nenahrazuje všechny dovednosti
Digitální plánování a automatizované zpracování dokladů mohou zvýšit transparentnost. Mezinárodní silniční doprava však stále potřebuje kvalifikované pracovníky. Obor proto žádá vzájemný režim mobility, případně vhodnou výjimku pro profesionální řidiče. Neodstraní strukturální nedostatek lidí, umožní ale lépe využít dostupnou kapacitu.
Větší regulační jistota by podpořila rozhodování o obnově vozových parků, digitalizaci, dekarbonizaci i rozšiřování výroby. Pro průmysl je funkční hranice součástí odolnosti, nikoli pouze dopravní otázkou.
